Odpovědi a glosy

FRANCIE – Rusko noví strategičtí partneři v Evropě. Francie vytlačí Německo?

29.6.2014

Události posledních dvou let tomu nasvědčují.

Francie byla až do počátku 19. století hlavním strategickým partnerem Ruska v Evropě a je již doložitelné, že se jim chce znovu stát.

Napoleonskými válkami bylo Rusko na několik desítek let odřezáno od nějakého evropského státu, který by byl jasným spojencem, tak si jej Alexandr II. pomocí Bismarcka vytvořil Německo. (jednáním s Bismarckem až po uzavření Alianční smlouvy Německa s Ruskem 1881 byl pověřen kníže Petr Saburov, který bohužel do své knihy vložil i obsah tajných apendixů o rozdělení vlivu v Evropě, proto její distribuci Alexandr III. zakázal) Spolupráce se až na dvě světové války úspěšně dařila.

Brilantně se vyhnu spekulacím, co asi mohlo být v odposleších A. Merkelové, že se poslušně zařadila do podřízených USA, a to tak, že dnes sami Němci nazývají Německo dalším státem USA. V každém případě Němci ztrácejí díky ní dech, a pokud si to podnikatelé sami brzy nevyřídí, je tu další hráč, co jejich aktivity velmi rád převezme.

V roce 2012 mne překvapilo, že se Alexandrovci na podzim účastnili obrovského turné, kdy přes Polsko, Německo ( poprvé vystupovali ve sjednoceném Berlíně ) jeli přes Nice až do Paříže, kde se účastnili oslav 200 let bitvy u Borodina. A nejen to. Prezident Putin na tuto akci vyslal 12 koní z Kremelské školy, koně jely z Moskvy do Paříže a zpět vlakem, péče o ně musela být při transportu velmi náročná, a tak je jasné, že bez vážných politických důvodů by neriskoval jejich zdraví. To ale ještě není vše. 23 Kozáků vyjelo v srpnu 2012 z Moskvy na koních, projelo Bělorusko, Litvu, Polsko, Německo, Francii. Koně ujely přes 3000 kilometrů a poté se vrátili zpět. Francie toto připomenutí vlastní porážky hrdě snesla, Rusy přivítala rozhodně mileji, než vojevůdce Kutuzov vypálenou Moskvou Napoleona.

odkaz z youtube: https://www.youtube.com/watch?v=w2HbnChuBHQ

Dne 27.6.2014 se na facebookových stránkách Ministerstva zahraničních věcí objevila zpráva, že Francouzi odhalili 3 pomníky ruským vojákům padlým na území Francie v době války s Napoleonem. Ministr kultury RF v odkaze zdůrazňuje, že uctívání společné historie sbližuje a spojuje národy Ruska s Francie.

http://www.1tv.ru/news/world/261971

V květnu 2013 zorganizoval ministr obrany RF Sergej Kužugetovič Šojgu Moskevskou konferenci o bezpečnosti v Evropě, kde pozval všechny své kolegy. Konference se sice zúčastnilo 50 zemí, ale ministry ze strany NATO byla tato akce oficiálně bojkotována tak, že země měly vyslat zástupce na nižší politické úrovni. Česká republika tam sice asi někoho vyslala, ale ten je pod rozlišovací schopnost ruských médií, tak se jeho jméno asi nedovíme. Francie ale naopak Brusel neposlechla a vyslala svého ministra obrany, který se tak neúčastnil jen samotné konference, ale měl i bilaterální jednání přímo se Šojgu. Ministr obrany Francie poté sdělil cituji „Chci podtrhnout, že Francie si přeje být partnerem Ruské federace. Je to logický vývoj po setkání prezidentů Putina a Hollanda. Večer se setkám s prezidentem s sdělím mu výsledky konference."

zdroj: http://rus.ruvr.ru/2013_05_23/V-Moskve-otkrivaetsja-konferencija-po-evropejskoj-bezopasnosti/

Jak jsem se to dověděla já? V říjnu 2013 jsem byla pozvána na oslavy 85. výročí Alexandrovců do Moskvy, kde mi jeden Čech sdělil, že naše firmy to mají teď velmi obtížné, že na výstavách uvidíte jen německé a francouzské výrobky, protože jsme ignorovali pozvání Ruska na mírovou konferenci. Většina holubic míru v NATO holt Rusko ke spolupráci o bezpečnosti v Evropě nepotřebují, a tak tyto země zase nepotřebuje Rusko ke spolupráci ekonomické.

Vítězství v Eurovolbách 2014 a další stoupající preference vůdkyně Národní fronty Le Pen, již natvrdo ukázaly směr Francie. Voliči její názory znají , vědí, že Putina veřejně adoruje. V Paříži jsem byla na konci ledna 2014, kde jsem se připletla do půlmiliónového pochodu za rodinu, tisíce a tisíce lidí tam měli na sobě trička s dvěma dospělými postavami a dvěma dětmi. Francie se vrací k tradičním hodnotám, což je další sjednocující prvek pro tyto země.

Le Pen již veřejně deklaruje nutnost destrukce EU.

V níže citovaném článku říká doslova toto:

"Mým cílem je kompletní transformace Evropy. Nevěřím, že je možné zlepšit EU". Podle Le Pen se EU podobá bývalému SSSR. EU lze podle ní zachránit, pokud vrátí státům suverenitu, dovolí jim obnovit jejich vnitřní hranice, zruší se Euro. Podle ní jednotná měna je ve stavu,kdy je zachraňována a je to dražší a dražší. Podle ni už Francie zaplatila na záchranu Eura 70 miliard. Je to strašné období pro ekonomiku Francie. Voliči ve Francii už začali měnit názor na euro, je ještě třeba přesvědčit sousedy. No tam už se také zvedá hnutí k dobré cestě -- Německo, Itálie, Španělsko a Portugalsko. Le Pen chce, aby vznikla Evropa národů. Hovoří zde o prostoru francouzský Brest - po Vladivostok. Tak prý viděl Evropu generál de Gaulle.

k Ukrajině: je nutná federalizace, Kyjev se musí vypořádat s Pravým sektorem, je otřesena mlčením světového společenství nad zabíjením občanů, chybovalo se i v Sýrii, Lybii a všude umírali lidé. EU vystupuje na Ukrajině v úloze podpalovače ohně, EU v mnoha otázkách chrání zájmy USA, které se snaží demontovat Rusko. Le Pen si ale myslí, že takovou hru se dlouho nepodaří hrát. EU vyprovokovala v mnohém konflikt na Ukrajině. EU dobře věděla, že jsou jiné názory na východě a západě Ukrajiny,vytvořila podmínky pro občanskou válku. Když EU slibovala Ukrajině, že bude moci přistoupit, vedlo to jen k napětí v samotné Ukrajině. UKRAJINA do EU nevstoupí, není třeba říkat pohádky, není v takovém ekonomickém stavu, aby mohla.

originál článku: http://russian.rt.com/article/37021#ixzz34yfKwZL

http://radiovesti.ru/article/show/article_id/96557

A co naše země? Je nás možno přirovnat k námořníkům, co barví stěžeň lodi na bílo, když se loď potápí. Jediné co není jisté, kdy se potopí.

Za této situace, kdy galský kohout už kokrhá na stranu, kde cítí nadějné změny pro svoji zemi, staví pomníky Vlastenecké válce (tak nazývají Rusové válku s Napoleonem), tak náš prezident nejde ani na oslavu Dne vítězství ve Velké vlastenecké válce na ruské velvyslanectví. Francouzští politici jsou tak nějak sebevědomější, snaží se zastupovat zájmy své země, což našim politikům zatím nehrozí.

Zpět