Odpovědi a glosy

Karty, kávové sedliny, siderické kyvadélka, horoskopy a jiné věštění kontra Bible a jiné svátosti

15.10.2011

Poslední dny mne dcera zapojila do shánění knih potřebných pro její studium na vysokých školách, a při návštěvě Domu knihy jsem zavítala i do oddělení s názvem „ duchovní literatura a esoterika“. Pohledem na názvy knih jsem se nestačila divit, co všechno je zařazeno mezi duchovní literaturu. Dovolila jsem se zeptat prodavače, zda jen špatně vidím, nebo jsou již vyprodány knihy K.Weinfurtera, Lobsanga Rampy, nebo kde je alespoň Dar ducha od P. Mulforda. Odpověděl mi lakonicky, že takové knihy nemají ani v databázi. Na knihy středověkých křesťanských mistrů jsem se už ani neptala, bylo by to asi zbytečné.

Až nyní jsem si uvědomila, že lidé mají malou možnost se seznámit se skutečnou duchovní literaturou, aby si mohli vybrat, jakou duchovní cestou se jejich život má ubírat, pokud vůbec na nějakou cestu chtějí vyjít.

V prvé řadě bych nechtěla působit jako osoba, která se cítí být povolána rozdávat rozumy v tomto směru, nikdy bych nikoho nepřesvědčovala, aby se těmto věcem věnoval, nebo nevěnoval, aby čemukoliv věřil, nebo nevěřil.

K napsání tohoto článku mne vlastně přiměla smrt herečky Jiřiny Švorcové a její komentování jedním farářem, který v médiích prohlásil, že: „Nyní i Jiřina Švorcová ví, že je Bůh.“ Tento výrok mne ujistil, že mé značné výhrady k farářům a vůbec vnější církvi je oprávněný. Údajně tento farář napsal již spoustu knih o Bohu, které jsou překládány do mnoha jazyků. Pokud tam píše takové nesmysly, tak já si ji určitě nekoupím. Kdyby slyšel takový výrok velký mistr mystiky J. A. Komenský, tak by asi byl nucen sdělit „Och ty boží prostoto, může to vědět, ale nemusí“. Kdyby si to jen mlčky pomyslel, tak bych to asi dnes řekla já.

Mé webové stránky určitě nechci věnovat boji proti různým kartářkám, věštkyním, astrologům a jiným osobám, které se věnují za peníze věštění.

V prvé řadě vím, že bojovat proti čemukoliv je hloupost, správné je propagovat to, co považujeme za správné. Mnohem lépe, než já, toto každému zájemci vysvětlí kniha, nebo film „The Secret“. Film Tajemství je možné si stáhnout v českém dabingu na internetu.

Nicméně chci sdělit svůj názor na tuto sféru. Jsem přesvědčena, že pokud má člověk skutečně pomáhat lidem nacházet pravdu o tomto světě, tak platí absolutní duchovní zákon, že zato NIKDY nemůže brát peníze, protože ví, že tyto schopnosti ztratí.

Pokud s tím někdo nesouhlasí a chce se zeptat, a jak se tedy takový člověk má živit, tak na to mohu v klidu odpovědět, že takoví lidé mají vždy život, ve kterém se o živobytí starají jiným povoláním, které je většinou svobodné, nebo se už narodili do takového materiálního dostatku, že celý život finanční problémy vůbec neřeší. Jednou jsem napsala na novoročenku „Každý, kdo je bohatý duchem, je bohatý i majetkem. Bohužel naopak tento zákon neplatí“.

Nechci nikomu vymlouvat, aby k věštcům nechodil, spíše bych si moc přála, aby alespoň někdo, kdo si přečte tento článek, si na internetu stáhnul film „The Secret“, přečetl si cokoliv od K. Weinfurtera, nebo alespoň si sehnal knihu Dar Ducha od P. Mulforda. Dar ducha je osmidílná kniha, která vyšla již mnohokrát a dá se snad ještě sehnat na internetu. Mám vyzkoušeno, že je přijatelná i pro laiky, protože se věnuje řešením každodenních problémů, které nás trápí. Vadí Vám příbuzní ? Nevíte do s manželem, který se nechová jak by měl? Chcete zhubnout? Chcete vědět co se s Vámi děje když spíte? Cítíte nevděk od obdarovaných? Na této knize je výborné, že si můžete přečíst jen tu kapitolu, která Vás zajímá a později přijít zase k další, aniž by utrpěl obsah toho, co Vám kniha nabízí. Vznikla již v 19. století a je neuvěřitelné, jak tento americký mystik hovoří o vitamínech, které materiální věda v té době ještě ani neobjevila, jak varuje před hladovými dietami, vysvětluje ze svého pohledu, proč na to zákonitě musíme doplatit. Moderní věda o výživě dnes už hovoří totéž. Jednou mne potěšilo sdělení jedné farářky, že můj dárek se tak zalíbil její mamince, že koupila tyto knihy všem dětem, z nichž jeden syn je vysokým církevním hodnostářem.

Kdo se zajímá o Egypt, tak je velmi zajímavou knihou „Tajnosti egyptské“ od Paula Bruntona. Tento novinář na počátku minulého století měl povoleno egyptskou vládou nocovat ve Velké pyramidě, popisuje, co se mu tam přihodilo a dokazuje pravý důvod, proč se pyramidy stavěly. Setkal se v Káhiře se skutečným fakírem, který mu prozradil, co vše je nutné udělat, aby jej mohli na mnoho dní živého pohřbít pod zem, a na závěr sděluje i poselství velmi tajemné osoby, se kterou se setkal v Údolí králů.

Pokud nějaký čtenář uznává, že magie je faktický pojem co svět světem stojí, myslím, že je dobré se zamýšlet dál.

Chtěla bych, aby lidé začali přemýšlet, zda je vůbec rozdíl mezi bílou a černou magií. Magie je ovlivňování hmotného světa pomocí světa druhého - astrálního, a sil, které z této oblasti pocházejí. Magie zničila celé civilizace, mj. Starověký Egypt. Osobně jsem přesvědčena, že nikdo nemá právo zasahovat těmito metodami do osudu člověka a vždy na to doplatí. Osobám, které se věnují této sféře, se také někdy říká „bratři levé ruky“.

Protipólem magie je mystika, která pojednává o možnosti člověka poznat Boha, pokud je ještě v hmotném těle, nebo-li žije. Mezi mystiky je možné zařadit v podstatě všechny skutečné mistry Indie (např. Gandhi, Rama Krišna a další), v Evropě mezi ně můžeme hrdě zařadit našeho J. A. Komenského, a další středověké mystiky, z nichž nám např. Sv. Tereza zanechala vynikající dílo „Vnitřní hrad“. Největším průkopníkem pro laickou veřejnost je český mystik K. Weinfurter, který našel zcela novou cestu k poznání Pravdy. Objevil, jak se může této oblasti věnovat běžný Evropan, který chodí do práce, není zavřen někde v indickém chrámu, kde jogíni mohou celé dny jen cvičit. Weinfurter byl středem zájmu gestapa, uvězněn za války. Nacisté mu natolik podlomili zdraví, že jeho propuštění mu již pouze umožnilo zemřít doma. Jeho dílo podrobně popisuje Josef Sanitrák. Určitě si v této souvislosti zaslouží pozornost český nejlepší astrolog 20. století Jan Kefer, který odmítl pomáhat Hitlerovi a byl za to uvězněn do koncentračního tábora. Je neuvěřitelné, co dokázal tento člověk do svých 35 let, kdy byl násilně připraven o svůj život. Byl knihovníkem v Národní knihovně, knihovně strahovského kláštera a dokonce Vatikánské knihovně. Ovládal plynule řadu jazyků, a to i orientální.

Snad po přečtení Daru ducha, někteří pochopí, že jsou zákony, které jsou absolutní a nezruší je ani to nejhloupější složení parlamentu. Pochopí, že hmotné zákony i nehmotné duchovní nejen existují, ale kdo je porušuje, tak na ně vždy doplatí. Existují nezávisle na sebe a kdo jim nerozumí, tak cítí někdy nespravedlnost. Domnívám se, že příkladem takového porušení hmotného zákona je dobře vysvětleno zákonem o zachování hmotného těla. V případě, že jdete do ´hořícího domu zachraňovat dítě, nebo krást, efekt to může mít stejný. Své tělo můžete ztratit. Duchovní pohnutky na to nemají vliv. Pokud ublížíte jinému tak, že uplatněním své moci mu neoprávněně změníte osud, tak je bohužel zase jedno, zda jste byl zkorumpovaný a udělal to záměrně, nebo z hlouposti. Jednou jsem četla, že v Indii přijímají do chrámů lidi z celého světa, mohou mít povolání i např. prostitutky, herce, uklízečky, ale nikdy ne řezníka, kata nebo soudce. Když jsem si v jiné knize přečetla, jaké to má vážné následky na osud takových osob, řekla jsem si, že je snad dobře, že naše země je převážně ateistická, protože kdyby soudci prohlédli, co si způsobují, tak by mnohde nebylo kým soudit.

Po mém nastěhování do Prahy jsem byla doslova ohromena, kolik politiků, policistů, členů justice a jiných vzdělaných osob využívá služeb kartářek, věštců, kupuje si různé oleje na zničení svých odpůrců. Nikdy jsem nepochybovala, že tato oblast je velmi dobře zneužitelná pro získávání informací. Naivita těchto lidí mne až zarazila. Nikdy bych nejmenovala jedinou osobu, která takto postupuje, ale spíše to dokladuje, v jakém stavu se naše společnost nachází, za co vše jsou lidé ochotni zaplatit, aby se udrželi u moci.

Pokud vydržel nějaký zarytý materialista číst tento článek až do konce, tak mám pro něj dotaz.

Nikdo si asi nedovolí zpochybnit jeden ze zákonů fyziky, a to tzv. Zákon o zachování energie. „Součet energie před reakcí se rovná součtu energií po reakci “. Snad se shodneme, že biologickou reakcí je i smrt člověka, Do té doby jsem schopni chodit, pracovat a poté tělo tuto schopnost - energii ztratí. Kam se tato energie poděje?

Záměrně jsem nazvala článek tak, že je v něm i Bible, ale přímo o ní zde nepíšu. Je to pro mne svatá kniha, která je svým skrytým obsahem úplně stejná jako další svaté knihy, které jsou pilířem základních světových náboženství. Uvědomila jsem si to, když se mne jednou dcera ptala co to čtu, a já odpověděla Bibli. Podívala jsem se lépe a ona to byla Bhagavad Gita. Všechny svaté knihy totiž nejsou knihy teologické, ale mystické.

Pro čtenáře, který nehledá to co v ní je, ale čte pouze prostý text jsou to dvě zcela rozdílné knihy.

M.H.

Zpět