Odpovědi a glosy

EUROVAL, začátek konce EURA?

12.10.2011

Všechny glosy a názory na mých stránkách jsou čistě z mé hlavy, ale zde si dovolím výjimku. Nejsem ekonom, a tak jsem si dovolila použít informace, které na svých webových stránkách poskytuje slovenská Strana Slobody a Solidarity. Shrnula jsem jej ve zkratce do deseti bodů.

  1. Pro vznik eurozóny bylo nutné stanovit pravidla, protože státy jsou ekonomicky dosti odlišné.
  2. Od počátku se pravidla nedodržovala, země s větším dluhem, než 60% HDP se neměly vůbec do Eurozóny dostat ( Řecko, Itálie), přesto byly přijaty.
  3. Za prvních 10 let došlo k porušení maastrichtských kritérií 97 krát a dokonce v roce 2004 Německo a Francie přímo vyhlásili, že Maastricht dodržovat nebudou.
  4. První vážné problémy vznikly v roce 2010, a to porušením dalšího pravidla – čl. 125 Lisabonské smlouvy, podle kterého každá země ručí za své závazky sama.
  5. Evropská centrální banka porušila další pravidlo – zákaz kupování dluhopisů členských států a nakoupila řecké dluhopisy.
  6. Ostatní státy eurozóny byly vedením Evropské unie přesvědčeny, aby půjčily Řecku 110 miliard Euro, s tím, že půjčka jim bude do roka vrácena (Slovensko toto neučinilo a ušetřilo tak 820 miliónů EUR).
  7. Řecko svoji půjčku nevrátilo a jedná se o další půjčce. Už ale ne na základě bilaterálních dohod mezi Řeckem a jednotlivými státy, co půjčují. Má to přímo půjčit Euroval, kam státy mají dát své finance. Např. pro Slovensko je to částka představující více, než je roční státní rozpočet.
  8. Banky, které poskytly dluhopisy, navrhly, že vymění jedna ku jedné za nové řecké dluhopisy. Při výměně těchto dluhopisů, tedy banky ztrátu neutrpí. Za původní dluhopisy totiž ručí pouze Řecko, ale za nové už bude Euroval. Takto se mají vyměnit dluhopisy za 37 mld. EUR.
  9. Dočasný Euroval byl dimenzovaný na sumu 750 mld. EUR (Evropská komise sumou 60 mld. Eur, státy eurozóny 440 mld. eur, MMF 250 mld. Eur). Zjistilo se však, že přes záruky států Eurozóny může Euroval půjčit pouze 250 mld. Euro, jinak by ztratil rating AAA.
  10. již nyní tak má např. Slovensko povinnost dát v případě potřeby bezpodmínečné a neodvolatelné záruky ve výši 4,371 mld. Eur za půjčky poskytnuté zadluženým zemím. Pokud se zase Euroval navýší, budou Slováci platit další 3 mld. Euro, s úroky to tak bude cca 10 mld. EUR.
  11. A já se tedy ptám, je projev solidarity platit za někoho jiného to, co si sám nemohu dovolit?

    4násobné důchody, než jsou v jiných zemích, neuvěřitelnou administrativu mají jiné státy platit Řekům?

    Já myslela, že solidarita je projev soucitu a mimořádně obtížnou situací, do které se člověk nezaviněně dostane, např. přírodní katastrofou. Jeden ekonom celou situaci přirovnal k tomu, že v rodině narkoman likviduje celou rodinu a místo, abychom zachránili ty, co už nemají ani pro sebe, tak pomáháme finančně narkomanovi dál, aby měl na drogy, a my jsme zkrachovali.

    Myslím, že odpovědný lékař, pokud skutečně chce zachránit pacienta, tak mu uřeže palec, pokud vidí, že sněť mu v noze pokračuje dále. Ten lékař, který ví, že uřezáním celé nohy dostane od pojišťovny více, tak pacienta uklidňuje, že se to možná vyléčí. Pokud zjistí, že samotnou „ léčbou“ má od pojišťovny ještě více, tak jej léčí až do jeho smrti. Však přece lékaře se to netýká, lékař takové chování přežije.

    V roli takových lékařů nyní vidím pana Sarkozyho a paní Merkelovou. Francouzským a německým bankám pomůžeme odkupem dluhopisů Eurovalem (dalšími státy, co dluhy nezavinily), vyřešíme si své a voliče máme jisté. A nakonec co, my jsme velké státy, my se při nejhorším poté obejdeme i bez Řecka, bez Eurozóny, hlavně, ať máme naše peníze zpět.

    Ano jde o solidaritu. Francie a Německo chtějí po ostatních solidaritu s jejich bankami. O Řecko už dávno nikomu nejde.

    Až nyní jsem si jistá, že mé „ ne“ v referendu o vstupu do EU mělo jasný důvod a vůbec toho nelituji.

    • Poslanci jednotlivých zemí se stali loutky, které schvalují to, co vymysleli v Bruselu,
    • velké státy diktují ve svůj prospěch ostatním státům, jak mají nakládat s penězi, které se v zemi vyprodukují,
    • neskutečně obrovský aparát Bruselu, který už rozhoduje i o tom, jak se má krájet zelí.

    To snad nebylo ani v RVHP a bohužel všichni víme, jak tato organizace skončila.

    Paní Tymošenková dostala za údajně nevýhodnou smlouvu o dodávkách plynu s Ruskem 7 let. Co dostanou ministři, poslanci za devastaci celého hospodářství? Co si z nich jednou vezmeme?

    Prosím za této situace do takového vlaku ani nenastupujme!!!

Zpět