Odpovědi a glosy

Zhodnocení stanovisek justičních orgánů a Advokátní komory k tomu, zda má nebo nemá být uváděn v občanských průkazech údaj o tom, že je osoba zbavená nebo omezená na svéprávnosti.

23.5.2011

Ani jeden soud, státní zastupitelství, či advokátní komora, kteří se k věci vyjádřili, nesouhlasí s názorem Radka Johna, všichni považují uvedení údaje v občanském průkaze, že je občan zbaven, či omezen na způsobilosti za žádoucí až nutný. Nevyjádřila se k věci oslovená Notářská komora a pouze Okresní státní zastupitelství v Karviné a Frýdku – Místku nemají k věci žádných poznatků. Naopak velmi komplexně se k věci vyjádřil Městský soud v Praze.

Ze stanoviska Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Písku je navíc zřejmé, že již nyní MV ČR velmi nepochopitelným chováním výrazně zvyšuje administrativu na soudech v tom, že není umožněno všem soudcům nahlížet do registru Centrální evidence obyvatel. Za této situace se nabízí otázka, jak chce MV ČR řešit do budoucna manipulaci se čtečkami občanských průkazů, které by logicky měli mít k dispozici všichni soudci.

Okresní soud Jablonec nad Nisou se kriticky vyjádřil k záměru zrušit údaj o rodném čísle, neboť je to někdy jediný nástroj k osobní identifikaci jedince, který může zajistit nezaměnitelnost osob.

Stanoviska byla vyžádána, protože V roce 2010 byla schválena novela zákona o registrech, která byla publikována ve Sbírce zákonů jako zákon č. 424/2010 Sb.

V průběhu legislativního procesu byl v senátu navržen pozměňovací návrh, podle kterého by m.j. měl být i nadále v občanských průkazech uváděn jako povinný údaj o omezení, či zbavení způsobilosti k právním úkonům občana.

Tento návrh nebyl bohužel přijat.

S ohledem na stanoviska odborníků je jasné, že se musí novela zákona ještě do ledna 2012 v Parlamentu prosadit.

Obecně lze shrnout důvody uváděné justicí a advokátní komorou takto:

Současnou právní úpravou je ohrožena právní jistota subjektů práva, a to zejména v soukromoprávních vztazích.

Osoby zbavené a omezené svéprávnosti se ještě snadněji mohou stát obětí trestné činnosti. Názor bývalého ministra vnitra Johna, že se tím nemocné osoby dehonestují, je zcela chybný a nikdo z oslovených expertů jeho názor nesdílí. Např. průkazy ZTP zase dokazují stav zdraví fyzického těla a také je to nástroj k zajištění a prokázání tohoto faktu těmi, kterých se postižení týká.

V případě, že nebude zákon novelizován, dojde tak k právní nejistotě zejména v oblastech, kde subjekty práva vůbec nebudou mít možnost čtečky občanských průkazů použít a hrozí tak škody a následné žaloby vůči státu, který zaviní, že soukromé subjekty si nebudou moci řádně chránit svá práva, zejména majetek.

Jedná se zejména o oblasti:

  • pracovního práva (uzavírání pracovních smluv a dohod o hmotné odpovědnosti)
  • občanského práva (uzavírání neplatných smluv z důvodu §38 obč. zákoníku)
  • obchodního práva (nejen závazkového – zejména úvěry, ale nelze vyloučit, že budou mentálně postižené osoby dosazeny zločinnými strukturami přímo jako statutární orgány do obchodních společností a pomocí nich bude spáchána rozsáhlá majetkové trestná činnost). Vážné problémy mohou vzniknout i v oblastech zdravotnictví, kdy nemocnice nezjistí, že pacient není oprávněn samostatně podepsat souhlas s hospitalizací, Česká počta může předat zásilku osobě k tomu nezpůsobilé, atd.

výtah ze stanovisek:

Městský soud v Praze

vyjádření, které zpracoval předseda zevšeobecňovacího senátu JUDr.Petr Hübner:

Údaj v občanském průkazu o tom, že je jeho držitel osobou zbavenou nebo omezenou ve způsobilosti k právním úkonům, není objektivně „dehonestující“ (byť by to některá osoba tak subjektivně pociťovala), ale má zásadní význam při právní ochraně jak třetích osob, tak i této osoby samotné. Tyto osoby nevstupují „v jednání“ jen s úřady, které si občanský průkaz budou moci „přejet čtečkou“, ale i s jinými subjekty, ať právnickými či fyzickými osobami, které tuto možnost nemají, a ověření tohoto údaje je proto pro ně buď nemožné či velmi obtížné a zdlouhavé. Ostatně ani soudy nejsou v současné době vybaveny těmito čtečkami tak, aby si údaj mohly ověřit okamžitě při jednání s takovou osobou (např. při výslechu účastníka řízení nebo svědka apod.). S ohledem na dosavadní zdlouhavé vybavování soudů elektronickými zařízeními či zajištění jiných pomůcek (za všechny např. zajišťování eletronických náramků pro odsouzené k domácímu vězení, vybavování jednacích síní audiovizuální záznamovou a reprodukční technikou apod.) není důvod k jakémukoli optimismu v tomto směru.

Třetí osoby, ale i občané omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům jsou údajem o této skutečnosti v občanském průkazu alespoň zásadně chráněni před uzavíráním smluv, které by byly neplatné, ale mohly by do doby zjištění této neplatnosti způsobit velmi nepříznivé následky na obou stranách, např.:

  • uzavírání pracovních smluv, dohod o hmotné odpovědnosti apod.,
  • uzavírání nájemních a podnájemních smluv, dohod o výši a změně nájemného apod., které by nezakládaly žádné právní účinky, včetně dohod o ukončení nájmu, dohod o převodu některých práv,
  • uzavírání půjček, uznávání dluhů a dohod o jejich splácení apod.,
  • převody movitého majetku na jinou osobu,
  • zneužití této osoby k podpisu ručitelského závazku ve vztahu k věřiteli, zneužití těchto osob ke spáchání podvodů či jiných trestných činů (princip tzv. bílého koně),
  • neplatné dohody týkající se „bydlení“, vystěhování apod. – možnost vzniku bezdomovectví,
  • uzavírání smluv na základě nabídek dealerů zboží a služeb,
  • udělení souhlasu se zdravotními úkony,
  • udělení informovaného souhlasu pacienta s hospitalizací,
  • udělení písemného souhlasu s převzetím do ústavu zdravotnické péče (§ 191a a násl. o.s.ř.) ve vztahu k oznamovací povinnosti ústavu a nutnosti rozhodnutí soudu.

Takových případů by bylo možno jistě uvést ještě celou řadu, avšak již z tohoto malého přehledu je zřejmé, že by údaj o tom, zda je někdo zbaven či omezen ve způsobilosti k právním úkonům, měl být v OP i nadále zachován, neboť nejde o „dehonestaci“ této osoby, ale o jeden z důležitých prvků právní ochrany jak této osoby samotné, tak i osob třetích.

JUDr. Naděžda J a v ů r k o v á , místopředsedkyně Městského soudu v Praze.

Krajský soud v Českých Budějovicích

Zcela se ztotožňujeme spolu i s okresními soudy, které byly požádány o stanovisko k této věci, s názorem právní poradkyně JUDr. Miroslavy Hustákové ponechat tento údaj na občanském průkaze. Je třeba vzít do úvahy zejména to, že takovýto údaj v občanském průkaze nechrání pouze osobu, jíž se týká, ale i případnou protistranu jakékoli smlouvy a předchází tak dalším komplikacím.

Lze také důvodně pochybovat o tom, že by soudy měly přístup ke všem registrům v potřebném rozsahu, i kdyby nebyl nedostatek peněz, neboť např. v současné době nemá každý soudce přístup do registru centrální evidence obyvatel, ale počet přístupů je na pokyn ministerstva vnitra omezen a disponuje s ním pouze několik osob na soudu. Ze strany MV je argumentováno nebezpečím zneužití (!) přístupů do registru (což evokuje velmi nepříjemnou představu, že jsou soudci paušálně podezříváni, že by si mohli svévolně kohokoli bez souvislosti se soudním řízením lustrovat!). Toto v praxi ztěžuje práci soudům a zpomaluje jejich chod, neboť např. pro účely doručování je nutno na většinu účastníků řízení (především žalovaných) při každém jednotlivém doručení písemnosti, kterých je v průběhu každého soudního řízení několik, pořizovat výpis z registru CEO, takže se pohyb spisu pokaždé prodlouží (1. spis s doručenkou nebo vrácenou obálkou je předložen soudci, ten musí dát pokyn k pořízení výstupu z CEO, 2. vedoucí kanceláře spis předloží příslušnému zaměstnanci oprávněnému k přístupu do registru, 3. ten pořídí výpis a založí jej do spisu a vrátí spis vedoucí kanceláře, 4. vedoucí kanceláře spis předloží soudci; pokud by měl soudce přístup do registru, odpadly by kroky 2 až 4). V praxi má každý soudce rozhodující občanskoprávní agendu denně několik vpředu popsaných případů a kroky 2 až 4 trvají několik dnů nebo i týdnů. Pokud je tedy pro soudce omezen přístup do registru CEO, neočekáváme, že by každý soudce byl vybaven potřebnou čtečkou registru, když navíc by to vyžadovalo nemalé finanční náklady.

JUDr. Bohuslav Petr, Ph.D. ,v.r. předseda krajského soudu

Okresní soud v Písku

S názorem, že soudci nebudou mít v jednací místnosti k dispozici čipové čtečky lze jistě souhlasit, neboť je pravdou, že dosud naprostá většina jednacích místností není vybavena technickým zařízením k nahrávání záznamu soudního jednání (z finančních důvodů) a proto stále není - v rozporu se zákonem - pořizován záznam soudních jednání. Lze také důvodně pochybovat o tom, že by soudy měly přístup ke všem registrům v potřebném rozsahu, i kdyby nebyl nedostatek peněz, neboť např. v současné době nemá každý soudce přístup do registru centrální evidence obyvatel, ale počet přístupů je na pokyn ministerstva vnitra omezen a disponuje s ním pouze několik osob na soudu. Ze strany MV je argumentováno nebezpečím zneužití (!) přístupů do registru (což evokuje velmi nepříjemnou představu, že jsou soudci paušálně podezříváni, že by si mohli svévolně kohokoli bez souvislosti se soudním řízením lustrovat!). Toto v praxi ztěžuje práci soudům a zpomaluje jejich chod, neboť např. pro účely doručování je nutno na většinu účastníků řízení (především žalovaných) při každém jednotlivém doručení písemnosti, kterých je v průběhu každého soudního řízení několik, pořizovat výpis z registru CEO, takže se pohyb spisu pokaždé prodlouží (1. spis s doručenkou nebo vrácenou obálkou je předložen soudci, ten musí dát pokyn k pořízení výstupu z CEO, 2. vedoucí kanceláře spis předloží příslušnému zaměstnanci oprávněnému k přístupu do registru, 3. ten pořídí výpis a založí jej do spisu a vrátí spis vedoucí kanceláře, 4. vedoucí kanceláře spis předloží soudci; pokud by měl soudce přístup do registru, odpadly by kroky 2 až 4). V praxi má každý soudce rozhodující občanskoprávní agendu denně několik vpředu popsaných případů a kroky 2 až 4 trvají několik dnů nebo i týdnů. Pokud je tedy pro soudce omezen přístup do registru CEO, neočekávám, že by každý soudce byl vybaven potřebnou čtečkou registru, když by to navíc vyžadovalo nemalé finanční náklady.

JUDr. Ivana Průšová, soudce Okresního soudu v Písku

Okresní soud Jablonec nad Nisou

K žádosti, kterou jsem obdržela 27.12.2010 sděluji jménem všech soudců Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, že zásadně nesouhlasíme s tím, aby od 1.1.2010 nebyl v občanských průkazech uváděn údaj o omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům občana.

Naprosto se ztotožňujeme s Vaším názorem, že občanské průkazy slouží k identifikaci osob u soudu i mezi soukromými či jinými subjekty a je nutno tyto údaje v občanském průkazu nadále uvádět právě kvůli ověření platnosti právních úkonů a zajištění určité právní stability ve vztazích mezi soukromými subjekty. Soudy, alespoň Okresní soud v Jablonci nad Nisou, zatím žádnou databázi občanů zbavených či omezených ve způsobilosti k právním úkonům nemají, mohou pouze z vlastního počítačového programu tento údaj zjistit, pokud byla dotyčná osoba zbavena či omezena ve způsobilosti zdejším soudem.

Co se týče nahrávacích zařízení v jednacích síních, máme je pouze pro potřeby trestního řízení.

Na závěr ještě uvádím, že i plánované zrušení uvádění rodných čísel v občanském průkazu může v soudních řízení působit značné potíže s identifikací osoby, z vlastní zkušenosti mohu říct, že existují osoby stejného jména i příjmení, stejného data narození a liší se pouze v rodném čísle.

JUDr.Lucie Treglerová
místopřesedkyně OS Jablonec nad Nisou
pro občanskoprávní úsek

Okresní soud Rokycany

Působím jako civilní soudkyně od roku 1979 a k názoru ministra vnitra mohu konstatovat jen tolik, že zjevně neví, o čem mluví. Není zřejmé, jaké registry má na mysli, jaké čtečky, v každém případě bez informací v občanském průkaze bude nutné lustrovat v rámci právní jistoty všechny občany, v opačném případě budou ohroženi jak další účastníci smluvních vztahů, tak samotné osoby, zbavené či omezené ve způsobilosti k právním úkonům. Tento institut přece neslouží jen k ochraně společnosti, ale i zmíněných osob. Plně se ztotožňuji s Vaším názorem, že je třeba nesvéprávné osoby chránit před zločinnými strukturami. Navíc jsem nejednou řešila spor, v němž byla zneužita členy rodiny duševní nedostatečnost jednoho z účastníků smlouvy a dokonce i zaměstnanci renomovaných peněžních ústavů uzavírají úvěrové smlouvy zprostředkovaně, s osobami zjevně neschopnými závazkům dostát. Je samozřejmé, že okresní soud může zjistit, zda vede opatrovnický spis osoby zbavené či omezené ve způsobilosti k právním úkonům, ovšem jen té, která žije v jeho okrese. Dnešního dne jsem na základě určitých opatrovnických spisů ověřila, že údaje o způsobilosti nevyplývají ani z centrální evidence obyvatel. Zmiňujete-li možnost zjišťovat informace v jednací síni, je potřebné dodat, že soudní řízení je řešením krajním a dosud stanovené postupy i označení občanských průkazů vedly právě k prevenci, k právní jistotě a předcházení soudních sporů.

JUDr.Ludmila Horská

Okresní soud v Prachaticích

Zcela se ztotožňuji s názorem vyjádřeným v přípise z 15.12.2010. Údaj ohledně způsobilosti k pr. úkonům upozorňuje jak soudy, tak soukromé subjekty na závažnou právní skutečnost; na základě takového upozornění lze v registrech či u soudu, který vede spis, zjistit přesný stav. V praxi není z časových důvodů možné, aby se u každé fyzické osoby, u níž je nějaká pochybnost, zjišťovalo v registru, zda nebyla omezena či zbavena způsobilosti k pr. úkonům. (V některých případech omezení způsobilosti není ani zjevné a např. advokát sepisující smlouvu nebude mít důvod o způsobilosti takové osoby pochybovat.) Domnívám se, že občanský průkaz je vyžadován převážně v situacích, kdy právě o právní úkony jde.

JUDr. Marie Korbelová, Předsedkyně Okresního soudu v Prachaticích

Okresní soud v Ostravě

Vedení zdejšího soudu sděluje, že se přiklání k názoru, který prezentuje ve svém dopisu jako názor JUDr. Miroslavy Hustákové.

Mgr. Roman Pokorný, v.r.,místopředseda okresního soudu Ostrava

Okresní soud v Karviné

Plně se ztotožňuji s názorem JUDr. Hustákové ve věci údajů o omezení či zbavení svéprávnosti občana v občanském průkazu.

JUDr. Jan Chowaniec,předseda Okresního soudu v Karviné

Okresní státní zastupitelství Plzeň-jih

V obvodu Okresního státního zastupitelství Plzeň-jih se nachází PL Dobřany a proto Okresní soud Plzeň-jih v desítkách věcí rozhoduje na podkladě podnětu PL nebo příbuzných o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům. Do těchto řízení vstupuje i OSZ Plzeň-jih. Konkrétní informaci o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům okresní soud po právní moci rozsudku zasílá příslušné matrice podle místa trvalého bydliště. Evidence obyvatel a rovněž tak oddělení občanských průkazů občanům nesmí sdělit informaci o tom, že jiný občan je omezen nebo zbaven způsobilosti k právním úkonům. Tyto informace získají pouze státní orgány na Centrální evidenci obyvatel, policie má systém "Bedrunka". Pouze na portálu Ministerstva vnitra Služby veřejnosti lze zjistit, zda konkrétní doklad je neplatný. Zřejmě ani v tomto portále nelze zjistit, zda konkrétní občan je zbaven nebo omezen způsobilosti k právním úkonům. Tvrzení ministra vnitra o tom, že všichni, kteří údaj potřebují, ho dostanou ze základních registrů (jakých), je tedy značně nepřesný. V případě, že údaj o omezení nebo zbavení svéprávnosti nebude uveden v občanském průkazu a jiný občan nebude moci tuto informaci zjistit na Centrální evidenci obyvatel nebo na odděleních občanských průkazů, bude moci docházet k případům, které popisujete. Tím by se částečně ztratil i smysl rozhodování soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům (v připravovaném občanském zákoně svéprávnosti).

Okresní státní zástupce OSZ Plzeň-jih:
JUDr. Zdeněk S l e p i č k a

Okresní soud v Mostě

Ochrana zájmů osob omezených ve způsobilosti či zbavených způsobilosti k právním úkonům, vyžaduje, aby tato skutečnost byla zřejmá každému, kdo s takovou osobou přijde do styku a v konkurenci s právem lidské bytosti, aby se s ní zacházelo s přiměřeným respektem (úctou), tedy, aby slovy ministra vnitra, nebyla dehonestována, je nepochybně prioritní.

Ostatně co je dehonestující na tom, že osobní doklad odráží realitu o mém právním postavení, pravý opak by byl dehonestující, tedy, kdyby osoba v zastoupení, leckdy pofidérním opatrovníkem, se musela domáhat ochrany s odkazem na svoji nezpůsobilost k určitým jím učiněným úkonům, jejichž dopad přesahuje míru jejího chápání.

Na závěr, soudy, alespoň náš soud, není vybaven žádným zařízením, které by mu bezprostředně umožňovalo přečíst si, koho má před sebou, zmiňovanou čtečku a musí vycházet jen z údajů známých mu z jeho úřední činnosti, popř. ze sporného "údaje" z občanského průkazu.

JUDr. Marie Tesařová,místopředsedkyně Okresního soudu v Mostě

Okresní soud v Prachaticích

Zcela se ztotožňuji s názorem JUDr. Hustákové vyjádřeným v přípise z 15.12.2010.

Údaj ohledně způsobilosti k pr. úkonům upozorňuje jak soudy, tak soukromé subjekty na závažnou právní skutečnost; na základě takového upozornění lze v registrech či u soudu, který vede spis, zjistit přesný stav. V praxi není z časových důvodů možné, aby se u každé fyzické osoby, u níž je nějaká pochybnost, zjišťovalo v registru, zda nebyla omezena či zbavena způsobilosti k pr. úkonům. (V některých případech omezení způsobilosti není ani zjevné a např. advokát sepisující smlouvu nebude mít důvod o způsobilosti takové osoby pochybovat.) Domnívám se, že občanský průkaz je vyžadován převážně v situacích, kdy právě o právní úkony jde.

JUDr. Marie Korbelová, Předsedkyně Okresního soudu v Prachaticích

Okresní státní zastupitelství Praha-východ

Plně souhlasím s uváděnými argumenty JUDr. Hustákové pro závěr, že je žádoucí, aby též subjekty, které v soukromoprávní sféře přicházejí do styku s občany, jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena, či této byli zbaveni, měly v případě potřeby možnost si tuto okolnost ověřit z občanského průkazu. Kromě Vámi uváděných důvodů upozorňuji též na trestněprávní aspekt této problematiky.

Občané, jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena, či této byli zbaveni, se mohou snadno nechtěně stát nástrojem a v důsledcích též obětí trestné činnosti. Z praxe orgánů trestního řízení lze varovat před situacemi, kdy na identitu těchto občanů jsou z aktivity „zprostředkovatelů“ uzavřeny leasingové, úvěrové a obdobné smlouvy, na základě kterých jsou těmto obchodními společnostmi vydána drahá motorová vozidla, vyplaceny statisícové úvěry apod., přičemž tyto skončí v rukou „zprostředkovatelů“, leasingovým či úvěrovým společnostem zůstanou nedobytné statisícové pohledávky a osobám s omezenou způsobilostí obtížně splatitelné dluhy. V praxi orgánů trestního řízení lze obdobných případů vysledovat řadu. Jde v souvislosti s pácháním trestných činů podvodů (úvěrových podvodů) o zneužívání tzv. „bílých koní“, přičemž osoby s omezenou (či zbavenou) způsobilostí jsou k těmto podvodným jednáním obzvlášť snadno zneužitelné. Obchodní společnosti, nabízející leasing či poskytující úvěry, by proto rozhodně měly mít možnost, ověřit si způsobilost těchto osob k uzavření uvedených smluv. Chránit proti zneužití je na místě též samotné občany s omezenou či zbavenou způsobilostí.

František K r e j č í, v.r. okresní státní zástupce

Krajský soud v Plzni

Dovoluji si vyjádřit souhlas s důvody k pozměňovacímu návrhu uvedených senátorů k novele zák. č. 328/1999 Sb. Dovoluji si však upozornit, že riziko absolutně neplatných právních úkonů existuje i u osob, jejichž způsobilost k právním úkonům není rozhodnutím soudu omezena (případně jsou jí zcela zbaveny), viz § 38 odst. 2 obč. zák. V takovém případě ani žádný záznam v OP, který by mohl zabránit takovému úkonu, nepřichází v úvahu.

JUDr Eva Vydrová,místopředsedkyně Krajského soudu v Plzni

Okresní soud v Mladé Boleslavi

Ve věci Vašeho přípisu ze dne 27.12.2010 týkajícího se uvádění údajů o omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům v občanském průkazu Vám sděluji, že z pohledu soudu se jeví uvádění tohoto údaje v občanském průkazu jako žádoucí. Je nepochybně pravdou, že soudy mají přístup k údajům uvedených v evidenci obyvatel, kde lze tyto skutečnosti zjistit, nicméně je nemyslitelné a z pohledu vytíženosti soudu nemožné, aby soud u každého účastníka řízení (obžalovaného či poškozeného v trestním řízení) zjišťoval, zda případně nejde o osobu omezenou či zbavenou způsobilosti k právním úkonům. Proto (jakož i s ohledem na ochranu soukromoprávních vztahů, které jsou ve Vašem přípise zmíněny) navrhujeme, aby tyto údaje byly v občanském průkazu i nadále uváděny.

Mgr. Jiří Rajm, v. r. předseda soudu

Okresní státní zastupitelství v Karviné

Sdělujeme, že okresní státní zastupitelství nemá z vlastní působnosti dostatek poznatků, abychom se mohli k projednávané problematice odpovědně vyjádřit.

JUDr. Josef Bláha, okresní státní zástupce

Okresní státní zastupitelství ve Frýdku-Místku

Stanovisko k novele zák. č. 328/1999 Sb. o občanských průkazech.

Na základě Vaší žádosti o sdělení stanoviska k výše uvedené věci sděluji, že Okresní státní zastupitelství ve Frýdku-Místku nemá žádné poznatky týkající se aplikace zák.č. 328/1999 Sb.

V případě verze zjišťování údaje o zbavení (omezení) způsobilosti k právním úkonům prostřednictvím elektronického přístupu k registrům zůstává nezodpovězená otázka jakým způsobem by bylo zajištěno získání údajů v případě technické poruchy.

JUDr. Jiří Jarnot, okresní státní zástupce

Okresní soud v Břeclavi

Všichni soudci zdejšího soudu, s nimiž jsem měl možnost dosud dotaz na zachování vyznačování zbavení způsobilosti v OP, projednat, mají jednoznačný názor na zachování tohoto údaje v OP, a to z mnoha důvodů, které jsou uvedeny ve stanovisku JUDr. Hustákové.

JUDr. Josef Mužík – předseda OS v Břeclavi

Okresní státní zastupitelství v Jihlavě

Sděluji, že se stanoviskem JUDr. Miroslavy Hustákové se plně ztotožňujeme.

státní zástupci OSZ Jihlava

Krajský soud v Praze

Ztotožňujeme se s připomínkami, že občanské průkazy slouží jako identifikace osob i mezi soukromými subjekty, které je nutno chránit.

Za situace, kdy je třeba řešit ochranu osobních údajů a zabránit jejich zneužití, si nelze představit, že by soukromé osoby (banky, občané) měly přístup do centrálního registru osob, kde by byly evidovány osoby zbavené či omezené ve způsobilosti k právním úkonům.

Nejedná se tedy jen o vybavení soudů, kdy si lze představit, že tak jako v případě vstupu do centrální evidence obyvatelstva, soudy zjistí, zda účastník je omezen, či zbaven způsobilosti k právním úkonům. Problém je spíše v právech a právních úkonech, kdy jako subjekt vztahů vystupují občané, či právnické osoby (soukromé) a to nikoliv v pozici orgánu veřejné moci.

JUDr. Lenka Ceplová, místopředsedkyně KS v Praze

Krajský soud v Hradci Králové

k Vaší žádosti ze dne 26. 12. 2010 sděluji, že považuji (stejně jako řada mnou oslovených soudců zdejšího soudu) za nerozumné vyřadit údaj o zbavení (omezení) způsobilosti k právním úkonům ze skupiny údajů povinně zapisovaných do občanského průkazu.

K zbavení (omezení) způsobilosti k právním úkonům je přistupováno v zájmu osoby, která je ve způsobilosti omezována či je jí zbavována - jde o opatření, jehož primárním cílem je ochrana této osoby. Zmiňované opatření však chrání i jiné společenské zájmy (o nichž hovoří JUDr. Hustáková).

Jelikož:

  1. "duševní handicap" osoby zbavené (omezené) způsobilosti k právním úkonům nemusí být patrný na prvý pohled (či subjekt jednající s takovouto osobou v zájmu vlastního prospěchu příznaky duševní poruchy "přehlédne" /s těmito případy se soudy také setkávají/),
  2. ne všem subjektům jsou údaje z informačního systému evidence obyvatel poskytovány,
je dle mého názoru nezbytné, aby údaj o zbavení (omezení) způsobilosti k právním úkonům byl bez nutnosti nahlížet do informačního systému evidence obyvatel z občanského průkazu zjistitelný.

Dále je třeba odmítnout logiku předkladatele (MV ČR). Údaj, jehož smysl je jedince chránit, popř. jej favorizovat, nemůže být považován za údaj, jenž osobu, k níž se váže, "dehonestuje". "Dehonestují" snad průkazy mimořádných výhod (průkaz TP, ZTP, ZTP/P) jejich držitele? A přitom rozdíl mezi držitelem průkazu mimořádných výhod a držitelem občanského průkazu s vyznačeným údajem o zbavení (omezení) způsobilosti k právním úkonům je jen v charakteru zdravotního postižení držitele - v prvém případě jde o osobu s postižením tělesným, v druhém případě o osobu s postižením duševním.

Aleš Korejtko,asistent předsedy Krajského soudu v Hradci Králové

Okresní soud v Šumperku

Za Okresní soud v Šumperku sděluji, že máme za to, že uvádění takovéhoto údaje do občanského průkazu považujeme za důležité nejen z procesního pohledu a vystupování občanů před soudem, když za současného stavu nemá soudce ani jiný zaměstnanec soudu žádnou přímou možnost jak tuto skutečnost zjistit než z občanského průkazu, neboť to současné technické vybavení soudů neumožňuje, ale i z pohledu právní jistoty v běžných vztazích, neboť soukromé osoby, které vystupují v právních vztazích nemají jinou možnost zjištění o tom, zda jednají s osobou zcela či omezeně svéprávnou, či zbavenou svéprávnosti, než z občanského průkazu, neboť zcela jistě nelze ani do budoucna předpokládat přímý vstup všech osob do základních registrů.

Připojujeme se proto k názoru formulovanému JUDr. Hustákovou.

Mgr. Jana Veselá,
předsedkyně Okresního soudu v Šumperku

Okresní soud Praha-východ

Považuji současnou úpravu záznamu o omezení či zbavení způsobilosti občanů k právním úkonům v občanských průkazech za optimální a neshledávám potřebu ji měnit. V podstatě se ztotožňuji se stanoviskem JUDr. Hustákové uvedeným ve Vašem přípisu. Pro zachování právní jistoty v rámci občanskoprávních vztahů je vhodné zachovat též občanům možnost ověření z platného občanského průkazu, zda jednají s osobou, jejíž způsobilost k právním úkonům je zachována, neboť úkony osob, které k nim nemají způsobilost jsou podle § 38 odst. 1 občanského zákoníku neplatné. Občané na rozdíl od úředních osob jinou dostupnou možnost ověření těchto údajů k dispozici nemají. Pokud se týká prokazování těchto údajů v soudních jednacích síních za použití čteček, pak tato otázka po technické stránce zajištěna není. Proto i z pohledu současného stavu veřejných financí mám za to, že k převodu těchto podstatných údajů do elektronické formy, by bylo možno přistoupit až po zajištění příslušného technického vybavení všech soudních pracovišť.

Mgr. Roman Fremr, místopředseda Okresního soudu pro Prahu-východ

Okresní státní zastupitelství v Jičíně

K Vašemu požadavku ze dne 26.12.2010 o sdělení stanoviska k problematice novelizace zák.č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, sděluji, že věc byla projednána se všemi státním zástupci zdejšího OSZ , přičemž bylo zaujato stanovisko odpovídající názoru vyjádřenému právní poradkyní JUDr. Miroslavou Hustákovou v žádosti ze dne 15.12.2010, přičemž se odkazujeme na zde uvedené odůvodnění.

JUDr. Michal Chvojka, okresní státní zástupce

Okresní státní zastupitelství Plzeň-město

Pokud nebudou uváděny údaje o omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům v občanském průkazu, bude to znamenat pro každý subjekt s fyzickou osobou prověření její způsobilosti k právnímu úkonu, který bude předmětem jednání. Lze relativně dobře předvídat možnost prověření takovéto okolnosti u státních orgánů případně vybraných subjektů (advokáti, exekutoři, notáři a pod.), které by mohly nahlížet do příslušných registrů. Bylo by to však povinností u každé fyzické osoby s presumpcí existence takovéhoto záznamu. Rovněž tak si umím představit, že při kontaktu jiných subjektů, či fyzických osob s jinou fyzickou osobou v případě potřeby by osvědčení o plné způsobilosti občana mohlo být získáno postupem per analogiam výpisu z rejstříku trestů či obchodního rejstříku, tedy za poplatek na středisku Czech pointu. Jestliže by fyzické osoba této možnosti nevyužila a s jinou fyzickou osobou uzavřela právní úkon, jehož platnost by byla následně zpochybněna zjištěním omezené či zcela neexistující způsobilosti k právním úkonům, pak by neplatnost smlouvy či jiného právního úkonu musela být napadána ve sporném řízení před soudem navíc s nutností vypracování znaleckého posudku v naprosté většině případů, rovněž tak by bylo dokazováno, zda účastník právního vztahu "v dobré víře" měl vědět, že další účastník není oprávněn k uzavření sporného právního úkonu. Lze tedy uzavřít, že navrhovaná novelizace, která by jen zdánlivě zlepšila osobní pocity dotčených osob, jejichž počet odhaduji do 20000 v rámci republiky, by způsobila komplikace naprosto všem osobám pohybujícím se na území České republiky.

Pevně doufám, že naše stanovisko přispěje k rozumnému a racionálnímu hlasování zákonodárců.

Okresní státní zástupkyně v Plzni-městě
JUDr. Antonie Zelená, v.r.

Okresní soud v Teplicích

K Vašemu dopisu ze dne 15. 12. 2010 Vám sděluji, že soudci Okresního soudu v Teplicích se přiklánějí k názoru poradkyně JUDr. Miroslavy Hustákové. Neexistuje žádný „registr“ osob omezených nebo zbavených způsobilosti k právním úkonům. Až v jednací síni z předloženého OP můžeme zkonstatovat, že např. smlouva je neplatná, neboť ji uzavřela osoba zbavená způsobilosti. Banky, realitní kanceláře a konečně ani soudy nejsou vybaveny žádnou čtečkou, jak uvádí ministr vnitra. Navíc, různé smlouvy mezi sebou uzavírají i občané a v tom případě druhá strana nemá přístup vůbec nikam a tedy nemůže vědět, že první strana má omezenou způsobilost k právním úkonům, případně je způsobilosti k právním úkonům zbavena.

Zejména u omezení způsobilosti nebývá laikovi na první pohled patrné, že něco není v pořádku. Ze zkušeností z jednacích síní víme, že tito lidé dovedou v určitých situacích jednat a hovořit naprosto přesvědčivě a důrazně, avšak to co tvrdí není pravda. Běžný občan se tedy může dostat do situace, kdy uzavře např. kupní smlouvu, odevzdá peníze, ale zboží či dokonce nemovitost nikdy nepřejde do jeho vlastnictví, až u soudu se zjistí, že smlouva je neplatná, peníze však utracené a na náhradu škody čeká několik let či se nedočká vůbec.

Podporujeme Vás proto ve Vaší snaze údaj o omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům v občanských průkazech ponechat.

JUDr. Jana Adamcová, v.r. místopředsedkyně okresního soudu

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Pokud mohu vyjádřit názor svůj i názor soudce zdejšího soudu JUDr. Jiřího Fukse, Ph.D., měl by být údaj o omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům v občanském průkazu zachován.

V soudní praxi je sice možné vyžádat si výpis z evidence obyvatelstva či daný údaj jinak zjistit, což by ale znamenalo, že budou preventivně lustrováni všichni účastníci řízení, což se nyní neděje. V běžném životě má uvedení daného údaje význam pro osoby vstupující do kontaktu s osobou omezenou nebo zbavenou způsobilosti k právním úkonům, které si jinak nemohou daný údaj zjistit (např. při uzavírání smlouvy apod.), přestože jeho znalost může být pro ně důležitá.

JUDr. Jan Fifka, místopředseda soudu

Okresní soud v Uherském Hradišti

Orgány veřejné správy (všech složek moci výkonné, soudní) nejsou jedinými subjekty, které při své práci využívají údaje z občanských průkazů, které samozřejmě mohou být přístupné pouze ze "základních registrů", jak prohlašuje ministr vnitra, nicméně na úkor běžného občana, kterému stejně jako orgánům veřejné moci stát musí zajistit právní jistotu při vzniku, změně, zániku právních vztahů, jichž je nebo chce být účastníkem.

Běžný občan, je-li uvědomělý a rozumný, si např. při uzavírání smluv nemůže ověřit, s kým má tu čest, s kým jedná. Jedinou legitimací druhé smluvní strany je pro něj občanský průkaz, v němž obsažený údaj o omezené svéprávnosti či nesvéprávnosti občana je pro něj důležitým upozorněním. Ust. § 38 odst. 1 občanského zákoníku přímo zakotvuje, že neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům, tj. je nesvéprávným občanem, a tento fakt nemusí být běžnému občanovi znám, nemá-li k dispozici občanský průkaz, v němž by byl - ano - tento citlivý osobní údaj uveden. Nepředpokládám, že běžný občan bude mít přístup k "základním registrům", aby si pouhým přejetím čtečkou, jak opět prohlašuje ministr vnitra, tento údaj sám zjistil, vyhledal.

Mgr. Hana Kurfiřtová, pověřená předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti

Krajský soud v Ústí nad Labem

O stanovisko jsem požádal členy specializovaného odvolacího senátu, zabývající se problematikou rodinného práva a vyřizující rovněž odvolací agendu ve věcech zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům. Soudci – kolegové se jednoznačně přiklání k dosavadní právní úpravě, samozřejmě jsou jim legislativní závěry známy. Zachování údajů v občanských průkazech osob omezených k právním úkonům či zbavených způsobilosti, pokud jim občanské průkazy byly vydány se souhlasem opatrovníka, chrání především tyto osoby a je to v jejich zájmu. Je tak lze předejít např. k uzavírání problematických úvěrových smluv, či jiných právních úkonů, které mají za následek soudní řízení spojená s neplatností těchto právních úkonů a hrozících exekucí.

Zachování těchto údajů v občanských průkazech ve svém důsledku tedy znamená ochranu práv těchto osob a je v jejich zájmu. Jde o skutečnosti, které je třeba upřednostnit před argumentací tzv. „dehonestace“ v souvislosti s uvedením citlivého osobního údaje.

JUDr. Vilém Šetek v. r., místopředseda krajského soudu

Okresní soud v Ústí nad Labem

Údaj o způsobilosti k právním úkonům je údajem, který by v občanském průkazu měl zůstat zachován, a to z důvodu právní jistoty všech subjektů, nejen státních orgánů, ale i fyzických a právnických osob. Argumentace použitím jakési "čtečky", která má být pro zjištění takového údaje použita, naprosto není namístě, neboť něčím takovým nedisponují nejen soudy, ale již vůbec ne běžní občané, kteří musí mít možnost běžně dostupnými prostředky ověřit totožnost a způsobilost k právním úkonům osob, se kterými vstupují do právních vztahů (se kterými například uzavírají kupní či jinou smlouvu). Proto jsem jednoznačně pro zachování tohoto údaje v dokladu totožnosti.

JUDr. Lubomír Hrbek
místopředseda Okresního soudu v Ústí nad Labem

Okresní soud v České Lípě

K dotazu ze dne 15.12.2010 sděluji za Okresní soud v České Lípě, že se ztotožňujeme s Vaším názorem, podle kterého by údaje o omezení či zbavení občana způsobilosti k právním úkonům měly v občanských průkazech nadále zůstat. Dle našeho názoru se jedná o ochranu nejen těch osob, které do právních vztahů s osobami nezpůsobilými k právním úkonům vstupují, ale i samotných osob ve způsobilosti omezených či způsobilosti zbavených. V současné době není ojedinělé, že občanské průkazy jsou předmětem zneužívání, pokud by v těchto dokladech totožnosti chyběly údaje o způsobilosti občana k právním úkonům, toto zneužití by se zjednodušeně řečeno "nabízelo".

JUDr. Ivana L u k á š o v á,místopředsedkyně Okresního soudu Česká Lípa

Okresní soud v Kladně

Nesouhlasíme se stanoviskem ministra vnitra o nadbytečnosti údajů.

Nejde jen o čtečky, které nemáme a není nám známo, že bychom je měli dostat. Nejde jen o ochranu třetích osob, ale i o ochranu práv a zájmů těch osob, které plnou způsobilost k právním úkonům nemají. Víme, že různé splátkové společnosti poskytující smlouvy, leasingy, různé druhy služeb apod. konstruují často smlouvy s využitím všech druhů sankcí, obsahově složité a jednostranně nevýhodné. Obchodní zástupci ověřují totožnost klienta (zákazníka) dle OP a při vyznačení údaje o (ne)způsobilosti v lepším případě od uzavření smlouvy upustí, v horším případě ji přesto uzavřou, ale pak je snadno prokazatelná neplatnost smlouvy a nemusí ani dojít k soudnímu řízení.V opačném případě je značně zhoršena pozice zákazníka, např. u osob trpících schizofrenií, jinak inteligentních nebo osob se specifickou poruchou, která je v jiných oblastech života neomezuje, ale v majetkových věcech nejsou schopny adekvátních rozhodnutí. Při řešení (neplatných) smluv prostřednictvím opatrovníka je často nutno ustanovit právního zástupce na náklady státu, přičemž procesní úspěch může být jen částečný a státu se prostředky vynaložené na ustanoveného zástupce nevrátí.

Ze zkušeností víme, že návrhy na zahájení řízení o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům podávají ve velké míře osoby blízké a jedním z důvodů je obvykle i možná nebo již zjištěná zneužitelnost osob, jichž se návrh týká. Je nutno si uvědomit, že uvedené osoby nežijí jen v ústavech, ale většinou doma v rodinách nebo i samy, přičemž opatrovníky těchto osob nejsou jen fyzické osoby, ale i města, prostřednictvím pověřeného zaměstnance a nelze na těchto osobách požadovat neustálou kontrolu úkonů opatrovance.

Při jednání s úřady se údaj o způsobilosti dá zjistit (jsou-li k dispozici čtečky nebo přístup k příslušným registrům), při jiných jednáních se člověk obvykle nelegitimuje, nejde-li právě o úkon, při němž by měl být chráněn jak on, tak třetí osoby.

Možnými problémy v soukromoprávních vztazích jsou nezpůsobilé osoby ohroženy podstatně více než rizikem, že na ně bude okolí nazírat s despektem.

Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Údaj o tom, že osoba je omezena nebo zbavena způsobilosti k právním úkonům, je údajem, který by měl být v občanském průkazu uvedený. To pro to, že přispívá nejen k právní ochraně osob jednajících s osobou omezenou ve způsobilosti nebo zbavenou způsobilosti k právním úkonům, ale i k ochraně osoby omezené ve způsobilosti nebo zbavené způsobilosti k právním úkonům. U osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům je povinným údajem též údaj o jejím opatrovníkovi (§ 3/3 zák.č.328/1999 Sb.ve znění pozdějších předpisů), který může být v případě potřeby povolán k řešení nejrůznějších situací, které život přináší (taková potřeba může vyvstat právě mimo dosah příslušných technických zařízení...). Kromě toho lze jen těžko věřit tomu, že na vybavení všech soudů (a jejich jednacích síní a všech soudních oddělení) čtecím zařízením budou zajištěny peníze. Toto je názor můj a mého kolegy, ostatní soudci mi jej nevyjevili, což však nevylučuje, že vám jej sdělili či sdělí přímo na váš mail.

JUDr. Helena G e r ž o v á, předsedkyně okresního soudu

Okresní státní zastupitelství v Uherském Hradišti

1. K otázce, zda soud nutně potřebuje mít informaci o případném omezení způsobilosti při soudních řízeních zjistitelnou z OP. Na jednu stranu sice případné omezení způsobilosti k právním úkonům nemusí mít vliv na kvalitu nebo věrohodnost výpovědi takové osoby (zejména v procesním postavení svědka). Na druhou stranu však údaj o omezení ve způsobilosti je za určitých situací důležitý k řádnému respektování práv občana - např. osoby poškozeného v trestním řízení, který se má vyjádřit k nároku na náhradu škody, případně vyjádření svědka k nároku na svědečné atd. V takovém případě může nastat situace, že osoba omezená na způsobilosti k právním úkonům nebude způsobilá v tomto rozsahu jednat a soud (při absenci k tomu určených technických prostředků) tuto skutečnost nezjistí. Proto zastávám názor, že za současného stavu je uvedení diskutovaného údaje v OP nutností.

2. Ke stejné otázce v oblasti soukromoprávních vztahů se plně ztotožňuji s Vaším názorem.

JUDr. Martin Malůš, státní zástupce

Obvodní soud pro Prahu 6

Soudci zdejšího soudu se přiklánějí k Vámi podporovanému návrhu ponechat údaje o omezené nebo odňaté způsobilosti k právním úkonům v občanských průkazech, a to především z důvodů právní jistoty při uzavírání smluv.

JUDr. Zuzana Barochová, místopředsedkyně soudu Obv. soudu pro Prahu 6

Okresní soud v Sokolově

Zcela se ztotožňuji s Vaším názorem, na který tímto odkazuji. Na doplnění bych chtěl uvést, že mnohé osoby byly zbaveny způsobilosti k právním úkonům na popud rodinných příslušníků, kteří chtěli zabránit tomu, aby jejich manželé, manželky, děti atd. neuzavírali např. smlouvy o půjčce od pochybných subjektů. Údaj o zbavení způsobilosti, uvedený v občanském průkazu by tak byl významnou pojistkou, aby uzavírání takovýchto smluv bylo minimalizováno.

JUDr. Ladislav Šturma, místopředseda Okresního soudu v Sokolově

Okresní soud v Bruntále

Soudci Okresního soudu v Bruntále se domnívají, že údaj v občanském průkazu u osob omezených či zbavených způsobilosti k právním úkonům je nutno posuzovat ku prospěch těchto osob a měl by být i nadále uváděn v OP. Je sice pravdou, že soudy či jiné úřadu jsou schopny dohledat údaj o omezení či zbavení ve svých registrech, běžná praxe však velmi často přináší situace, kdy je tento údaj na ochranu jmenovaných osob. Jedná se obvykle o osoby důvěřivé, lehce zmanipulovatelné, které nejsou pod stálým dohledem svého stálého opatrovníka a jsou schopny uzavřít smlouvy, půjčky pro ně zcela nevýhodné. Je-li uzavírána písemná smlouva obvykle je vycházeno při označení stran smlouvy z údajů v občanském průkazu a je tedy velmi snadno zjistitelné, zda je osoba schopna činit právní úkony sama či je nutno jednat s opatrovníkem. Dle našeho názoru by měl i nadále zůstat v OP údaj o tom, zda se jedná o osobu omezenou či zbavenou způsobilosti k právním úkonům s ohledem na ochranu jejich osobnosti.

Mgr. Vladimír Čermák, v.r., předseda Okresního soudu v Bruntále

Okresní soud ve Vsetíně

Vážená paní doktorko,

Uvádím, že souhlasím s Vašim právním názorem na to, aby údaj o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům byl v občanském průkazu uváděn, plně se ztotožňuji s Vaší argumentací. Já sám se zabývám agendou týkající se omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům, a je mně z této praxe známo, že skutečně občas dochází ke zneužití osob duševně nemocných k uzavření různých nevýhodných smluv s dopady nejrůznějších povinností, nejčastěji placení finančních částek právě těmito osobami. Samozřejmě i identifikace osob u soudu bude přesnější, pokud tento údaj bude v občanském průkazu té které osoby uveden.

JUDr. Josef K r a m á ř, předseda okresního soudu

Okresní soud v Berouně

Všichni soudci se ztotožňují s návrhem ponechat záznamy o omezení či zbavení svéprávnosti v občanských průkazech. Jedná se o podstatný záznam právě i pro ochranu zbavených či omezených osob. (mimochodem soudy čtečkami nedisponují)

Mgr. Daniela Jandová, místopředsedkyně OS v Berouně

Okresní soud v Chebu

K první části dotazu, který se týká prověřování způsobilosti osoby v jednací síni: Pokud by se jednalo o účastníka řízení, pak by bylo možné (a jistě i snadno zjistitelné) prověřit údaj o hmotněprávní způsobilosti k právním úkonům při přípravě jednání, tedy před samotným jednáním a příslušné technické zařízení v tomto smyslu tedy nebude třeba. Je třeba si uvědomit, že samotná hmotněprávní nezpůsobilost k právním úkonům má dopady do dvou rovin: procesní, kdy soud musí zvažovat možnost či povinnost zastoupení takového účastníka v řízení (pokud již nemá hmotněprávního opatrovníka) a v rovině věcné, kdy by šlo o samotné posouzení hmotného práva (např. neplatný závazek uzavřený osobou zbavenou příslušné aktivní způsobilosti).

Případné pochybnosti o způsobilosti účastníka mohou a zpravidla jsou avizovány již při přípravě jednání (samotným účastníkem, jeho rodinou či lustrací v soudním rejstříku) a pokud se tak nestane, pak soudce tuto otázku posuzuje na základě bezprostředního vjemu o osobě v jednací síni. V současné době se to stává například u cizinců, kteří se prokazují cestovním dokladem či naším průkazem o povolení k pobytu, kde příslušný údaj není zapsán. Když má soudce pochybnosti o způsobilosti účastníka jednat, pak mu ustanoví procesního opatrovníka, který si následně jistě poradí i s případnou neplatností posuzovaného hmotněprávního jednání opatrovance. Pokud se osoba k jednání nedostaví, pak by přirozeně ani nebylo možné tento údaj zjistit z jeho občanského průkazu.

Jestliže by osoba nezpůsobilá k právním úkonům byla v jiném procesním postavení, např. svědka, pak její statut nemá procesně žádný význam a případný údaj o aktivní způsobilosti by byl jen podpůrným postřehem při hodnocení tohoto důkazu. To se ovšem zpravidla projeví i bez znalosti této skutečnosti na základě projevu vyslýchané osoby v jednací síni. Jistě ale mohou nastat případy, kdy to z běžného chování nebude znatelné. Kdyby například tato osoba vystupovala jako znalec, pak by problém mohl nastat, kdyby soudce z projevu znalce nevypozoroval projevy vzbuzující pochybnosti o jeho aktivní způsobilosti. To se však může teoreticky stát i dnes, když se dokazování provádí jen písemným posudkem. I s ohledem na všeobecnou známost znalců u soudů a mezi sebou navzájem je však takové riziko není vysoké.

Z pohledu soudní praxe si tedy troufám tvrdit, že větší problémy (i s ohledem na četnost případů) v soudních řízení by v případě neuvedení údaje o aktivní způsobilosti osoby v jejím dokladu totožnosti nenastaly.

Zcela jiná situace ovšem může nastat při jednání těchto osob ve vztahu k ostatním, zejména soukromým subjektům. Zde se zcela ztotožňuji se stanoviskem prezentovaným v dopise paní senátorky. Problém mohou mít ovšem nejen soukromé subjekty, ale všechny veřejné osoby, které nemají do příslušného registru včasný přístup. Jde např. o profesní komory (neplatnost zápisu), veřejné školy (neplatnost přijímacího řízení), veřejná zdravotnická zařízení (při souhlasech se zdravotnickými zákroky či detencemi), veřejné pojišťovny (zdravotní a sociální např. při sjednání pojištění a výplatě pojistného) atd. Jestliže soud dospěje při veřejném jednání i závěru, že je namístě osobu omezit či zbavit ve způsobilosti činit právní úkony, pak zřejmě není důvod toto rozhodnutí nějak tajit.

Vladimír Doležal,soudce Okresního soudu v Chebu

Vyjádření představenstva České advokátní komory k zapisování údajů o zbavení způsobilosti k právním úkonům nebo o jejím omezení do občanského průkazu

Podle ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění účinném do 1. ledna 2012, se u občanů, kteří byli rozhodnutím soudu zbaveni způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena, se tato skutečnost zapisuje jako povinný údaj do občanského průkazu.

Zákonem č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, byla provedena též novelizace zákona o občanských průkazech, včetně stanovení nového znění celého ustanovení § 3 (část osmdesátá Čl. LXXXI bod 8.). Podle této změny, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012, již údaje o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním údajům do občanského průkazu zapisovány nebudou.

Ještě před nabytím účinnosti této úpravy byla provedena další novelizace § 3 zákona o občanských průkazech (opět celé nové znění), a to zákonem č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony, rovněž s účinností k 1. lednu 2012. Pokud se týká zapisování (resp. nezapisování) údajů o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům v občanských průkazech však nedošlo (přes přednesený a věcně odůvodněný pozměňovací návrh senátorky Dernerové, aby tyto údaje byly v občanských průkazech zapisovány) ke změně).

Česká advokátní komora byla senátory Doubravou a Dernerovou požádána o vyjádření k případnému předložení pozměňovacího návrhu v tom smyslu, aby v rámci změny ustanovení § 3 zákona o občanských průkazech bylo zachováno to, že údaje o zbavení způsobilosti k právním úkonům nebo o jejím omezení budou zapisovány i po 1. lednu 2012 do občanského průkazu. K tomu lze uvést následující:

Z obecně právního hlediska:

  • pokud jde o zbavení anebo omezení způsobilosti k právním úkonům, lze tak učinit výlučně na základě soudního rozhodnutí konstitutivní povahy. Existuje zásadní premisa takového rozhodnutí o zbavení anebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jehož elementární podstatou je ochrana této osoby před následky jednání, které si pro existující duševní poruchu neuvědomuje anebo nemůže uvědomovat, buď po krátký čas či trvale, fungující vůči všem osobám a všem orgánům veřejné moci, tím spíše veřejné správy;
  • chápe-li společnost takovou osobu jako méněcennou a nikoliv nemocnou, ochranu takové slabší osoby jako dehonestující a její ochranu jako nerovnou ochraně jiné osoby, takto nestižené, možné prostředky takové ochrany z různých důvodů hodlá skrýt a znepřístupnit, potom jde naopak o společnost nemocnou, která ve své nemoci buduje zcela nepřípadné argumenty brutálně pozitivistické a zcela nepřípadné argumentace v legislativní činnosti namísto toho, aby se zabývala prohloubením efektivní ochrany těchto občanů.

K navrhované úpravě z hlediska advokacie:

  • možnost zjistit údaje o zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům prostřednictvím základních registrů (za předpokladu, že tento systém bude fungovat dle záměrů zpracovatele a zákonodárce) se bude týkat pouze zprostředkovaně vztahů k orgánům veřejné moci (resp. komunikace mezi těmito orgány), nikoliv soukromoprávních úkonů mezi fyzickými osobami;
  • v soukromoprávních vztazích je však potřeba, aby jejich účastníci (popř. jejich právní zástupci) měli možnost si vzájemně a jednoduše (bez dalších úředních formalit) ověřit, zda ten, s kým hodlají do soukromoprávního vztahu vstoupit, je způsobilý k příslušnému právnímu úkonu (zejm. k uzavření smlouvy, ale i k jinému soukromoprávnímu úkonu);
  • podle platné právní úpravy se údaj z registru poskytne pouze fyzické osobě, o kterou se jedná (tj. subjektu údajů - § 58 odst. 1 odst. 1 zákona č.111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů) – tedy nikoliv advokátovi či jiné k tomu oprávněné osobě, poskytující právní služby;
  • advokát např. sepisující kupní smlouvu by podle platné (od 1.1.2012) měl v takovém případě žádat každou fyzickou osobu, aby předložila údaj z registru obyvatel a registru práv a povinností k ověření, zda dotyčný účastník smlouvy není (náhodou) osobou zbavenou či omezenou ve způsobilosti k právním úkonům (v tomto případě je problematické, zda poskytne advokát právní službu perfektně, když do smlouvy uvede, … „dostavili se účastníci smlouvy, osobně neznámí, dle vlastního prohlášení plně způsobilí k právním úkonům“… , když žádat údaj o nich z registru (potencionálních) klienta žádat nemůže (resp. může, ale nemusí mu být vyhověno);
  • advokáti i další osoby, oprávněné k poskytování právních služeb, nejsou orgány veřejné moci a nelze proto po nich požadovat (např. případnou legislativní úpravou), aby si pořídili (na vlastní náklady) čtečky občanských průkazů.

Z tohoto důvodu snad bude vypracována novela, která jasnou chybu v legislativě napraví.

Zpět